Menu
Mezi hlavní výhody tepelných čerpadel země-voda patří zejména stabilní topný výkon a možnost realizovat toto řešení v takřka ve všech případech. Avšak nevýhodou tohoto řešení jsou vyšší pořizovací náklady, které jsou zaviněny velkým rozsahem prací nutných k fungování čerpadla země-voda.
V plastové trubce, několik set metrů dlouhé (zemním kolektoru), cirkuluje nemrznoucí směs, která se průchodem zemí ohřívá o několik stupňů Celsia. Poté putuje do výměníku tepelného čerpadla země-voda (výparníku), kde se ochladí a zamíří zpět do kolektoru k opětovnému zahřátí.
Tento cyklus se neustále opakuje. Odebírat nízkopotenciální energii ze země můžeme pomocí horizontálního plošného kolektoru, nebo z vertikálního vrtu.
Velikost pozemku nutného pro zbudování zdroje závisí na výkonu tepelného čerpadla země-voda a vlastnostech půdy. Čím je větší její vlhkost, tím větší je energetická vydatnost. Obecně lze říci, že na 1 kW výkonu tepelného čerpadla potřebujete cca. 30m2 pozemku.
Ten má tu výhodu, že nepotřebuje téměř žádný pozemek, ale vrtné práce z něj činí nejnákladnější variantu tepelného čerpadla. Jedná se o zemní tepelný výměník ve tvaru dvojitého U, který je umístěn v zemním vrtu. Na 1 kW výkonu tepelného čerpadla potřebujete kolem 12 m vrtu.
U tepelných čerpadel země-voda platí v našich klimatických a ekonomických podmínkách racionální pravidlo, instalovat výkon tepelného čerpadla na 70 % tepelných ztrát objektu. Zbytek tepelných ztrát je při nízkých teplotách kryt doplňkovým - bivalentním zdrojem tepla, nejčastěji elektrokotlem.
Instalace výkonu tepelného čerpadla na 100 % tepelných ztrát by přinesla 30% zvýšení investičních nákladů a relativně menší další úsporu provozních nákladů. Jde tedy o kompromis mezi investičními a provozními náklady.