Tepelná čerpadla země-voda

 

Princip tepelných čerpadel země-voda

V plastové trubce, několik set metrů dlouhé (zemním kolektoru), cirkuluje nemrznoucí směs, která se průchodem zemí ohřívá o několik stupňů Celsia. Poté putuje do výměníku tepelného čerpadla (výparníku), kde se ochladí a zamíří zpět do kolektoru k opětovnému zahřátí. Tento cyklus se neustále opakuje. Odebírat nízkopotenciální energii ze země můžeme pomocí horizontálního plošného kolektoru, nebo z vertikálního vrtu.

Plošný kolektor

Velikost pozemku nutného pro zbudování zdroje závisí na výkonu tepelného čerpadla a vlastnostech půdy. Čím je větší její vlhkost, tím větší je energetická vydatnost. Obecně lze říci, že na 1kW výkonu tepelného čerpadla potřebujete cca. 30m2 pozemku.

Vrt - vertikální kolektor

Ten má tu výhodu, že nepotřebuje téměř žádný pozemek, ale vrtné práce z něj činí nejnákladnější variantu tepelného čerpadla. Jedná se o zemní tepelný výměník ve tvaru dvojitého U, který je umístěn v zemním vrtu. Na 1kW výkonu tepelného čerpadla potřebujete kolem 12m vrtu.

Dimenzování výkonu

U tepelných čerpadel země/voda platí v našich klimatických a ekonomických podmínkách racionální pravidlo, instalovat výkon tepelného čerpadla na 70 % tepelných ztrát objektu. Zbytek tepelných ztrát je při nízkých teplotách kryt doplňkovým - bivalentním zdrojem tepla, nejčastěji elektrokotlem. Instalace výkonu tepelného čerpadla na 100 % tepelných ztrát by přinesla velké zvýšení investičních nákladů a relativně menší další úsporu provozních nákladů. Jde tedy o kompromis mezi investičními a provozními náklady.
 

Výhody

  • stabilní topný výkon
  • možno realizovat téměř všude

Nevýhody

  • pozemní práce a vysoké investiční náklady

Dokumenty ke stažení